Co je to kryoterapie?

O co vlastně jde? Jak to celé funguje?

 

    Již staří Egypťané znali prospěšné účinky chladného prostředí. Analgetických ( = mírnících bolest) účinků se užívalo i ve starém Řecku či při Napoleonských válkách. Novodobá medicína byla ovšem o celotělovou kryoterapii zajišťovanou v  kryokomoře obohacena teprve nedávno - na konci 70. let minulého století, kdy japonský profesor Toshiro Yamauchi postavil první kryokomoru a úspěšně využil kryoterapii pro léčbu revmatu. Dnes je celotělová kryoterapie běžně užívaná podpůrná metoda léčby nemalého množství onemocnění a problémů (viz "Účinky") a její účinky byly ověřeny mnoha vědeckými pracemi.
 

 

Co je to kryoterapie?

 

   Jako kryoterapii označujeme krátkodobé vystavení organismu extrémně nízkým teplotám, které v těle vyvolává řadu fyziologických reakcí. Optimální teploty pro tento účel se pohybují někde mezi -100°C a -160°C, což jou také teploty, kterých v kryosaunách dosahujeme pomocí kapalného dusíku.

 

    Teplota varu dusíku se pohybuje kolem -196°C, takže se ještě před vstupem do komory vypaří do plynné podoby a vytváří se vzduchem směs, kterou vnímáme jako oblaka "páry" v kryosauně. Hranice prostoru s nejvyšší koncentrací dusíku jsou okem patrná. Tato kryosauna má nastavitelnou hloubku, takže bez ohledu na Vaši výšku budete mít hlavu pohodlně nad úrovní dusíku. Toto je nesporná výhoda oproti kryokomorám - po celou dobu terapie dýcháte vzduch s téměř nezměněnou koncentrací kyslíku. Bylo prokázáno, že teplotní odpovědi organizmu na kryoterapii v kryokomoře a otevřené kryosauně (viz obrázek vlevo) jsou srovnatelné.

 

    V kryosauně se nachází trysky, kterými je v potřebných intervalech vstřikován dusík dovnitř. Je tedy vhodné se v průběhu terapie pomalu pohybovat a otáčet, aby bylo chlazení co nejrovnoměrnější.

 

 

Jak je to s teplotou našeho těla během kryoterapie?

 

    Naše tělo pracuje jako kamínka. Vyzařují tepelnou energii a vytváří si tak ve svém okolí snesitelnou teplotu. Přestože teplota varu dusíku je -196°C a teplota v komoře je u trysek -100°C a -160°C, teplota pro nejbližší okolí kůže zůstává stále s rezervou dostatečně vysoká, abychom se nemuseli bát omrzlin - průměrná teplota kůže je po třech minutách asi 12,4°C. Každá část těla samozřejmě "hřeje" jinak, takže se i teplota kůže mění s ohledem na část těla, kterou pokrývá. Nejvyšších teplot tak dosahujeme pod zakrytými částmi těla, nejnižších se potom v kryokabině dosahuje v okolí stehen/lýtek (periferní části nohou jsou kryté teplými ponožkami/obuví) - v této části komory bývá teplota vzduchu asi -30°C, což ustaluje teplotu kůže někde kolem +5°C.

 

    Výzkumy prokázaly, že v průběhu kryoterapie se vnitřní tělesná teplota nemění. Těsně po kryoterapii lehce klesne, což je ale správná a zdravá reakce organismu na prožitý "teplotní šok". I přes takto nízké teploty si zpravidla účatníci nestěžují na nepříjemné pocity zimy či chladu, neboť tato "zima" není "vlhká". Ihned po navrácení do pokojové teploty se povrchová teplota kůže velmi rychle vrací na "normální" hodnotu. Zahřátí ještě urychluje důležitá součást procedury - lehké cvičení po kryoterapii - jízda na rotopedu či pohyb na eliptickém trenažeru, při kterém se nezpotíte, ale účinně si rozproudíte krev.

 

 

 

    Kryoterapie tak, jak je navrhnuta a prováděna, je bezpečnou procedurou. Je ale nutné, aby návštěvník dbal všech instrukcí, které dostane od zaškoleného personálu.

 

 

 

    Více informací o zdravotních účincích kryosauny, indikacích či kontraindikacích se dozvíte v sekci "Účinky".