Účinky kryoterapie

    V první části této stránky naleznete shrnutí v bodech některé indikace a kontraindikace kryoterapie. Ve druhé části si zvědavější mohou počíst o účincích kryoterapie na organismus v rozvinutější podobě.

Indikace a kontraindikace

Účinky kryoterapie obecněji

Indikace:

 

  • chronická zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc, atd...

  • artrózy a polyartrózy, degenerativní změny kloubů

  • DNA (též podaga, pakostnice či arthritis urica; metabolické onemocnění)

  • syndromy bolesti v různých oblastech páteře s omezením pohyblivoti

  • revmatologická a zánětlivá onemocnění měkkých částí kůže

  • fibromyalgie (bolesti svalů, šlach a kloubů celého těla, zejména okolo páteře)

  • kolagenózy (poškození pojiva = poškození pohybového ústrojí, kůže a podkoží, cév i orgánů)

  • vaskulitidy (záněty cév a tepen)

  • rehabilitace po operacích velkých kloubů a páteře

  • následky profesionálního poškození kloubního, vazivového či svalového aparátu (nemoci z povolání)

  • traumatické a postoperační hematomy a otoky

  • autoimunitní onemocnění a poruchy imunity

  • roztroušená skleróza

  • lupénka

  • atopický ekzém (neurodermitida)

  • migréna

  • onemocnění dýchacího aparátu (astma, spastická bronchitida)

  • únavový syndrom

  • úšní šelesty, hučení v uších (tinnitus aurium)

  • celulitida

  • senná rýma, alergická rýma

  • psychická deprese, stavy úzkosti a celková psychická neharmoničnost

  • obtíže při menopauze

  • ....

 

 

Kontraindikace:

 

  • akutní onemocnění srdce a oběhu (infarkt myokardu, insatabilní angina pectoris, plicní embolie, myokarditida) za posledních šest měsíců

  • dekompenzovaná hypertenze (krevní tlak dlouhodobě vyšší než 160/110)

  • poruchy arteriálního prokrvení III. a IV. stádia

  • alergie na chlad

  • tumorózní onemocnění s tvorbou kryoproteinů

  • křečové žíly, zánět žil (tromboflebitida hlubokého žilního systému)

  • stavy po periferních embóliích (ucpané cévy)

  • konečná stádia onemocnění srdce, plic a ledvin

  • horečnaté infekční onemocnění

  • hnisavě-gangrenózní leze na dolních končetinách většího rozsahu

  • těžší anémie

  • polyneuropatie

  • snížená funkce štítné žlázy

  • klaustrofobie

  • těhotenství (od 3. měsíce)

  • věk nad 75 let

  • intoxikace alkoholem či jinými omamnými a psychotropními látkami (po požití alkoholu, návykových látek a některých léků; o vhodnosti kryoterapie v průběhu léčby medikamenty se poraďte se svým lékařem ).

 

 

Relativní kontraindikace:

 

  • Nádory mozku a mozkových plen, stavy po jejich operacích

  • Raynaudův syndrom (onemocnění tepeného systému, nejčastěji horních končetin; chladové bělání prstů)

  • Závratě

 

 

 

Máte-li libovolný zdravotní problém, u kterého si nejste jisti nezávadností kryoterapie, poraďte se nejprve s Vašim lékařem!

Mírnění bolestí, otoků a zánětů  

 

   Již několik tisíc let jsou lidstvu známé účinky chladu pro mírnění bolesti. Jak se můžete dočíst v kapitole "Co je to?", dosahuje průměrná teplota naší kůže při kryoterapii teploty kolem 12,4°C. Lokální analgezie (mírnění bolesti) nastává již při dosažení teploty  13,6°C, při které se snižuje rychlost vedení nervových vzruchů za  stimulace produkce "protibolestivých" látek. Utlumení bolesti po kryoterapii je tedy zřejmé.  Toho se dá s výhodou využít například pro rehabilitační cvičení - v průběhu asi 30 minut po kryoterapii zúčastněný cítí pouze minimální bolest a svaly jsou uvolněné.

 

   Výše popsaného jevu se  dále využívá při mírnění bolestí a zánětů například při revmatologických onemocněních, jako je artritida, osteoartritida či Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida). Dá se například využít i pro mírnění bolestí při fibromyalgii (chronická generalizovaná bolest) nebo pro snížení svalového napětí (spasticity) při některých neurologických onemocněních. Využívá se pro účely fyzioterapie při roztroušené skleróze.

 

 

 

Celková odpověď organismu na teplotní šok a její důsledky 

 

   Klesající teplota povrchových tkání stimuluje kožní receptory, což je následováno rychlým zúžením cévek a vlásenek. Po odeznění velmi nízkých teplot dojde opět k jejich rychlému roztažení (tomu napomáhá i krátké cvičení, které po kryoterapii následuje).

 

   Následky této na první pohled nevýznamné akce jsou nedozírné. Dochází k redistribuci látek jako jsou vitamíny, minerály nebo aminokyseliny, tělo spouští komplexní systém odpovědi na teplotní šok - dochází ke stimulaci produkce důležitých hormonů a enzymů, jako jsou adrenalin, noradrenalin, ACTH, kortizony endorfíny či testosteron. Odsud plyne celá škála důsledků. Od stimulace mikrocirkulace a okysličení kožních buněk (při pravidelnějším opakování vede ke zpevnění pokožky a předcházení vzniku vrásek), přes zlepšení plic astmatiků, přes pomoc při lupénce nebo neurodermatitidě, přes celkové zvýšení metabolismu, urovnání „sexuálního apetitu“ až po napravení „vnitřního nepořádku“, projevujícího se stresem, depresemi, pocitem marnosti a bezdůvodné celkové nespokojenoti.

 

    Výzkumy ukázaly, že již po 15-ti návštěvách došlo k výraznému zlepšení mentálního zdraví, fyzického zdraví, ke zvýšení celkové životní spokojenosti, zlepšení každodenních aktivit, koníčků či sexuálního života. Kryoterapie se tedy dá použít též jako podpůrná metoda při léčení psycho-emocionálních problémů.

 

 

Nejen pro sportovce 

 

    Při výčtu účinků kryoterapie ale nesmíme zapomenout na účinek dnes nejhojněji používaný. Kryoterapie má velký význam jako rekondiční procedura pro obnovu svalů po velké námaze, což ocení nejen vrcholoví sportovci po náročných závodech. Namáháme-li svaly, dochází k jejich "poničení", což pociťujeme jako bolest, únavu. Experimentálně bylo zjištěno, že již po první kryoterapii tyto příznaky odeznívají (do hodiny po námaze), narozdíl od ošetření teplem (odeznění až po 24 hodinách) a dalších ošetření, která nedocílila kýženého výsledku ani po 48 hodinách.